rostliny jsme si zvykli vnímat jako naprosto běžnou součást světa kolem nás tak samozřejmě, že si často neuvědomujeme, o jak důležité organismy vlastně jde. Pro fungování života na Zemi jsou naprosto klíčové, protože jsou základem potravního řetězce. Jsou to jediné organismy schopné vytvářet organické látky, které ostatním organismům slouží jako potrava. Zároveň jsou rostliny producenty kyslíku. Rostliny doprovázejí člověka od nepaměti. Poskytují mu potravu, stavební materiál, textilní vlákna, oleje, barviva a mohli bychom jmenovat celou řadu dalších důvodů, proč se bez nich neobejdeme. Velmi důležité je i to, že rostliny jsou krásné a při pobytu na rozkvetlé louce nebo v lese náš organismus odpočívá a regeneruje mnohem lépe než uprostřed městské zástavby.
Rostliny kromě toho obsahují řadu účinných látek, které člověk odedávna používal k různým účelům, hlavně ale k léčení různých nemocí, poranění a jiných zdravotních problémů. Dnes přírodní lékárnu nahradily tablety, kapky, masti a na vědomosti našich předků o účincích běžných rostlin pomalu zapomínáme. Proto stojí za to si tyto znalosti připomenout. Namísto polykání drahých léků a potravinových doplňků je lépe sáhnout v době různých nachlazení po zdánlivě obyčejných bylinách, které jsme si sami včas nasbírali a připravili si z nich čaje, masti nebo sirupy. Možná budeme překvapeni, jak účinné dokážou být, a určitě budeme mít radost, že jsme často schopni sami sobě pomoci lépe a přirozeněji než pomocí průmyslově vyráběných léků. Právě tato důležitá vlastnost rostlin je tématem projektu, jehož průběh vám přibližuje brožurka, kterou držíte v ruce.

V průběhu dalšího z projektů v rámci programu Poznáváme naše Rýchory jsme se zaměřili na léčivé rostliny, které rostou všude kolem nás, a na jejich možné využití. K poznávání léčivých bylin i k dalším aktivitám jsme tradičně přizvali naše kamarády ze základní školy v nedalekých polských Miszkowicích. Díky tomu, že i Miszkowická škola připravila svůj vlastní projekt na podobné téma, proběhla v uplynulých dvou školních letech celá řada milých a přátelských vzájemných setkání v Žacléři, Miszkowicích, ale i jinde, například při návštěvách muzeí v Kuksu nebo polské Karpaczi.
Vzájemné setkávání a udržování přátelských vztahů mezi oběma školami bylo vedle poznávání léčivých rostlin koneckonců jedním z hlavních cílů celého projektu. A můžeme říci, že právě tenhle cíl se určitě podařilo splnit. Informace a snímky v předložené brožurce jsou jen stručným přehledem toho, co všechno se nám během našeho dobrodružství podařilo uvidět, poznat, nakreslit, vyrobit nebo prostě jen zažít.

První společné setkání jsme kvůli uzavřeným školám museli několikrát odložit. Naše polské kamarády ze školy v nedalekých Miszkowicích známe už z předchozích společných projektů, a tak jsme se na ně velmi těšili. Přivítali jsme je 26. 10. 2021 u nás ve škole. Proběhlo slavnostní zahájení celého projektu a my jsme se seznámili s jeho cílem a s úkoly, aktivitami a výlety, které nás v jeho průběhu čekají. Hned na úvod byla vyhlášena výtvarná soutěž na téma léčivé rostliny. Z výkresů, které v průběhu následujícího roku vytvoříme, vybereme na jednom z posledních setkání v následujícím roce ty nejlepší práce. Seznámení se základními léčivými rostlinami, se kterými se můžeme v našem okolí běžně setkat, proběhlo tak, že jsme měli obrázky léčivých rostlin a lístečky s názvy v češtině a polštině. Rozdělili jsme se do malých skupinek tak, aby v každé byli zástupci obou škol, a snažili jsme se k obrázku rostliny přiřadit odpovídající názvy v polštině i češtině. S některými nám musely pomoci paní učitelky, ale hodně jsme jich zvládli sami!

3. 11. 2021 jsme se opět sešli v Žacléři, ale tentokrát jsme se ve škole příliš neohřáli. Našim cílem bylo Městské muzeum v Žacléři, kde jsme se měli díky přednášce, kterou si pro nás odborníci z muzea připravili, dozvědět spoustu zajímavostí o historii využití rostlin v lidovém léčitelství a o historii cechu laborantů, tedy sběračů léčivých rostlin a prvních výrobců léků. Cech laborantů má právě v Krkonoších (hlavně na polské straně) velmi bohatou historii. Dozvěděli jsme se, že látky obsažené v rostlinách mají různé účinky a mohou nejen léčit, ale také zabíjet. I tyto schopnosti byly v minulosti často využívány, a to nejen k hubení škůdců, ale i k vraždám! Pro mnohé z nás byla tato informace překvapením, zvláště když jsme se dozvěděli, že řada smrtelně jedovatých rostlin je i mezi těmi, které na Rýchorách běžně vídáme. Nově nabyté znalosti jsme si ověřili díky pracovním listům, které jsme na závěr vyplňovali. Vzhledem k velkému počtu účastníků byly podmínky v muzeu trochu stísněné, ale obě lektorky na to byly připravené a vytvořily pro nás velmi příjemnou atmosféru.

Asi nejvýznamnější a nejkrásnější barokní památka na Trutnovsku – Hospital Kuks v sobě ukrývá jednu z nejstarších lékáren, a kromě toho velmi zajímavou expozici věnovanou historii výroby léčivých směsí a léků. Protože je to ze Žacléře coby kamenem dohodil, nemohli jsme jeho návštěvu při pátrání po využití léčivých rostlin vynechat. Naše polské kamarády jsme na Kuks pozvali 10. 11. 2021. Oficiálně už byl celý areál zavřený, ale na objednávku pro nás prohlídku pan kastelán velmi ochotně zařídil. Počasí nám přálo a výklad v lékárně i v expozici historie výroby léků byl velmi zajímavý. Dozvěděli jsme se, jakým způsobem se z rostlin získávaly účinné látky a jakým způsobem se z nich vyráběly různé masti, tinktury nebo tablety. Některé nářadí, stroje a přístroje na jejich výrobu jsme si dokonce mohli i osahat a vyzkoušet. To bylo na celé návštěvě asi nejzajímavější.

V dubnu letošního roku jsme se po zimní pauze sešli opět v naší škole v Žacléři. Tentokrát jsme měli naplánované dva úkoly na dvou pracovištích. Opět jsme se rozdělili do skupinek s přibližně stejný počtem zástupců z obou škol a pak ještě celkově na dvě skupiny, které se vzájemně vystřídaly na obou pracovištích. První pracoviště bylo v chemicko-biologické laboratoři, do které se my žáci prvního stupně moc často nedostaneme, proto je pro nás trochu tajemná. V laboratoři jsme se seznamovali s detaily stavby těla rostlin, které jsou pouhým okem neviditelné. K tomu jsme používali mikroskopy. Nejdříve jsme pozorovali průřez stonku rostliny, tedy cévy, kterými rostlina pumpuje vodu z kořenů do listů. Pak jsme se zaměřili na listy samotné a pozorovali jsme jednotlivé chloroplasty, ve kterých probíhá fotosyntéza – jeden z nejdůležitějších procesů v přírodě.
Na druhém pracovišti v učebně přírodopisu jsme také pozorovali stavbu těla rostliny, ale tentokrát pouhým okem. Připravené rostlinky (vyryté i s kořenem) jsme si nejprve prohlédli, poté jsme je detailně nakreslili, a nakonec jsme je narovnali mezi dva savé papíry a vložili do botanického lisu. Na jednom z podzimních setkání z nich budeme tvořit herbáře.

V květnu nastal ten správný čas na samotný sběr léčivých bylin. Vypravili jsme se s polskými kamarády pod Boberskou stráň, kde jsme zjišťovali, které léčivky zde můžeme nasbírat. Nakonec jme se shodli na třech, kterých zde rostlo hojné množství. Jednalo se o jitrocel kopinatý, kontryhel obecný a kopřivu dvoudomou. Počasí bylo opět na naší straně, a tak jsme si sběr bylin na prosluněné louce užili. Tím ale tohle naše setkání nekončilo. Nasbírané rostliny bylo potřeba zpracovat. Hlavním úkolem byla příprava jitrocelového sirupu. Ve školní kuchyňce jsme do připravených sklenic postupně kladli vrstvy jitrocelových listů a vrstvy cukru a pomocí dřevěných paliček jsme je ve sklenici dobře udusali. Protože bychom se do kuchyňky všichni nevešli, rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedna skupina pracovala v kuchyňce a druhá si na školní zahradě opékala špekáčky. Pak se obě skupiny vystřídaly. Sklenice s naloženými jitrocelovými listy jsme uložili a doufáme, že se alespoň v některých sirup doopravdy vytvoří. Zbylé listy a také nasbíraný kontryhel a kopřivu jsme dali sušit na půdu. Na podzim z nich vyrobíme čajové směsi.

Na začátku června jsme se v tomto školním roce stihli sejít ještě jednou. V plánu jsme měli další sběr léčivých rostlin a také přípravu dalších rostlin pro budoucí herbář. Sbírali jsme především květ černého bezu. V lidovém léčitelství patří bez černý k nejvýznamnějším léčivkám. Používá se nejen květ na čaje nebo výrobu domácích šťáv, ale také plody, čerstvé i sušené. Krátce jsme provedli další pozorování v laboratoři, při kterém jsme pozorovali stavbu květu sasanky hajní, která ještě opožděně kvetla na okraji lesa nad loukou. Pod binokulární lupou jsme se dívali na detaily rozmnožovacích orgánů, tedy pestíku a tyčinek. Květy černého bezu jsme dali sušit k ostatním bylinám na půdu. I ten přidáme do bylinných směsí, ze kterých budeme na podzim vyrábět čaje.

Vyhodnocení výtvarné soutěže a tvorba herbářů z rostlin sbíraných na jaře
V minulém školním roce jsme toho v rámci projektu Léčivé rostliny Rýchor stihli opravdu hodně. Kromě společných setkání popsaných v této brožurce jsme na pozvání našich polských kamarádů několikrát i my vyrazili do Miszkowic. Vždy byl připraven zajímavý program, ať už se jednalo o keramické dílny, programování projektu zahrady na tabletech nebo sběr pampelišek na sirup. Od začátku jsme začali zpracovávat výstupy z našeho společného projektu.
Během říjnového sekání 19.10. 2022 jsme nejprve pomocí hlasovacích lístků vybrali z celkového počtu 70 výtvarných prací 5 nejhezčích a pak jsme konečně otevřeli botanický lis a byli jsme zvědaví, jak se nám podařilo vylisovat rostliny do připravovaného herbáře. K naší velké radosti se většinu rostlin podařilo připravit tak, že jsme byli schopni vytvořit dva téměř identické herbáře léčivých rostlin. Nejprve jsme rostliny opatrně vyndali z lisu. Pak jsme si nadepsali připravené lokalitní lístky, které jsme nalepili na čtvrtku. Pak jsme nastříhali papírovou lepicí pásku na tenké proužky, pomocí kterých jsme vylisovanou rostlinu připevnili ke čtvrtce. Jeden z herbářů si odvezli naši polští kamarádi a druhý zůstal nám ve škole jako výuková pomůcka.

Výroba bylinných čajů a slavnostní zakončení projektu
Závěrečné setkání obou partnerských škol proběhlo 7. 12. 2022 samozřejmě opět na naší škole v Žacléři. Zbývalo nám ještě vytvořit a zabalit čajové směsi a stočit ze sklenic jitrocelový sirup. Ten jsme nalili do malých skleniček a nalepili na ně etikety, které jsme nejprve nadepsali. Bylinné směsi (kopřiva – bez – jitrocel – kontryhel) jsme plnili do připravených sáčků, na které jsme před tím nalepili z obou stran samolepky s logem projektu a vysvětlujícími informacemi o původu a složení čajové směsi. Byli jsme ještě pozváni na slavnostní zakončení projektu na polské straně a slíbili jsme, že určitě přijedeme. Projekt léčivé rostliny Rýchor je u konce a my doufáme, že nebyl poslední a že společně s našimi polskými kamarády ještě něco podobného podnikneme.

Publikaci Nejlepší lékárna je příroda vydalo v r. 2022 Město Žacléř ve spolupráci se základními školami ZŠ Žacléř a SP Miszkowice v rámci projektu Léčivé rostliny Rýchor – Rośliny lecznicze Rychor reg. č. CZ.11.4.120/0.0/0.0/16_008/000251.
Tento projekt, který je další součástí dlouhodobého školního programu Poznáváme naše Rýchory, byl spolufinancován z prostředků EFRR prostřednictvím Euroregionu Glacensis.